1. |
Ukrást jediné ticho
06:18
|
|
||
|
V době, kterou lidstvo nemělo dosáhnout,
plahočím se skrz nový druh bouřky.
Naši předci dřeli ve sněhu,
pak sníh se stal deštěm
a déšť padal do větru.
Dnes se čelí jiným překážkám,
někde mezi počasím a peklem.
Prostorem hřmí bouře,
rozsáhlé povodně a ohlušující tornáda
devastují neúrodné pustiny.
Ta smršť nemá tvaru.
Hluky různých frekvencí,
vše zároveň.
Ten zvuk je všudypřítomný,
zní v uších mládeže i starých.
Odvážím se vyšplhat na nejvyšší vrchol,
toho jediného místa, ještě netknutého
nekončícím hlukem.
Trpím mrazivým a řídkým vzduchem.
Vrchol zdá se, má poklad cennější než diamanty:
Ticho
Dosáhnu vrcholku,
shlédnu dolů kde řádí vichr
a uklidním se.
To ticho je balzám pro mé uši.
Je hmatatelné, jemné ale hmotné.
Jsem ten první kdo ho vychutná
i ten poslední.
Započal jsem sestup
a vím, že jestli to tady opustím,
tak cestu dolů nepřežiji.
Musím ukrást jediné ticho.
|
||||
2. |
Vyschnutí v poušti
07:05
|
|
||
|
Nevzpomíná si jak se tu ocitnul,
nebo proč sem přišel.
Sluneční zář zasáhne každé zrnko písku na povrchu.
V každém směru hlídají obzor duny.
Jakým směrem se zaměřit?
Je stejně logické se toulat.
Žádná voda, žádné jídlo.
Jenom chození.
Jeho jediní společníci jsou písek a slunce
a oba mu pálí kůži.
Je zde jediným živým člověkem
v široké rozloze pouště
a neměl přežít.
Potí se neustále,
ale pocení netrvá navždy.
Ani přelud oázy neobjevuje.
Slunce neustále nahoře,
jako věčné poledne.
Úžeh propukne
až přestane se pohybovat,
zachvátí ho vleže v noci.
Umírá ve zmatku a bolestech.
Nežije tady žádná bestie
a tak jeho tělo je a bude nedotčené,
uchované, vyschlé.
|
||||
3. |
Zlato a stříbro
06:29
|
|
||
|
Jeho nohy se vlekly
špínou ulic obskurní země.
Tohoto kacíře bereme k sobě,
abychom přinesli jeho tělo zpět k Bohu.
Svaté drahé kovy
přemění jeho tělo.
Alchymie se smrtelným masem.
Tavíme ingoty
z pevného do kapalného stavu.
Pak žhavé a lesklé,
jsou připravené k podání.
Drž ho dole!
Otevři mu hubu!
Nalej naši ambrozii!
Krmený rozžhaveným zlatem a stříbrem.
Okamžitý křik následovaný udušením,
utrpením a umíraním.
Vnější bolest je sice krutá,
ale jeho duše je očištěna.
Teď držíme mrtvolu spaseného muže.
|
||||
Kostnatění Minneapolis, Minnesota
Manic, raving and death-obsessed extreme metal.
If you like Kostnatění, you may also like:
supported by 133 fans who also own “Konec je všude”
PSA: if there was an album you heard a couple years ago and thought it was ok, listen to it again and you might love it. That's what happened to me with this album. I cannot fathom why it didn't stick with me back then. Same thing happened with Decoherence's Unitarity for that matter.
go to album
Söngvar elds og óreiðu
by Misþyrming
supported by 130 fans who also own “Konec je všude”
Swirling guitars, furious drums, vocals that at the same time howl from infinite distance and are right up in your head; everything put into dissonant form with the help of unconventional songwriting. This album is my personal key to the icelanding black metal madness that I've ignored for way too long!
go to album
supported by 127 fans who also own “Konec je všude”
Inventive upside down black metal that has you hallucinating. Sounds that expand your mind.
go to album
Nel Nome Del Codice
by KEYGEN CHURCH
The eerie grandeur of horror film pipe organ music gets an industrial lift on the latest killer from Keygen Church.
go to album
featured on Bandcamp Radio Mar 29, 2024
go to album
Echoes Of The Devil's Den
by Terminal Nation
Marauding blackened death metal sporting a variety of guest vocalists and a sense of impending doom.
go to album
supported by 126 fans who also own “Konec je všude”
Sounds like the sound track from the version of Disney's Hercules that they screen in hell.
go to album
